Jak využít umělou inteligenci při výběru té správné zdravotní či sociální služby?

Akci zahájila proděkanka pro nelékařské studijní programy a informační technologie Lékařské fakulty paní profesorka Andrea Pokorná  s odkazem na realizovaný projekt Plain Language Recommendations, který se zaměřuje na tvorbu metodik laických doporučení z oblasti zdraví pro různé cílové skupiny, pojmenovala důležitou roli a potenciál AI při zvyšování informovanosti o dostupných službách a celkově srozumitelnosti celého sociálně zdravotního systému. 

Na úvod jsme účastnicím a účastníkům předali potřebný kontext k projektu Access 4 all. Jeho cílem je hledat cesty, jak zvýšit informovanost obyvatel Jihomoravského kraje o dostupných službách v sociálně-zdravotním ekosystému. Jeden z klíčových problémů, kterým obyvatelstvo čelí je složitost tohoto systému. Není snadné najít uspokojivou odpověď na otázku „Co mám dělat když … ?“ v situacích, kdy lidé řeší problémy spadající do sociální či zdravotní oblasti.

V druhé části workshopu jsme v menších skupinkách brainstormovali možná řešení výzvy „Jak bychom mohli pomocí AI vytvořit chytrého pomocníka pro hledání zdravotních a sociálních služeb?“. V každé skupině byli zástupci služeb, tak i technologické sféry. Takový mix nám umožnil přinést komplexní náhled na podobu možných nástrojů, které odpovídají na zadanou výzvu. Během práce jsme využívali metody jako třeba Crazy 8s nebo Cover story pro nastartování kreativního procesu.

V průběhu se nám potvrdilo, že vývoj nástrojů pro navigaci sítí služeb na bázi umělé inteligence (AI) či velkých jazykových modelů (LLM) dává smysl a je realizovatelný. Shodli jsme se, že při vzniku takového nástroje je důležité dodržet několik základních pravidel. 

Prvním z nich je zajištění spolehlivých a důvěryhodných dat od poskytovatelů služeb, jelikož kvalita výstupu je závislá na kvalitě vstupních dat. Dále je nezbytné brát v potaz důležitost lidské interakce, protože důvěra k nástrojům na bázi umělé inteligence v oblasti zdraví není zcela vysoká, jak ukázal nedávný výzkum SYRI. Důvěryhodnost lze zvýšit doplněním o lidskou podporu v okamžicích, kdy technické řešení narazí na své limity.

Dalším důležitým prvkem je intuitivní rozhraní. Snadnost použití nástroje hraje klíčovou roli v jeho úspěšné adopci. Inspirací může být jednoduché rozhraní, jaké má například Google. K úspěšné adopci nástroje přispívá také silná brandová identita a všeobecná známost. Je důležité, aby se nástroj dostal do povědomí veřejnosti, aby lidé věděli, že to je „ten“ nástroj, který umí pomoci. Příklady podobných nástrojů zahrnují například linku 112, aplikaci Záchranka nebo portál Jenda.

Prvním krokem při vývoji takového nástroje by měla být definice pilotního řešení či minimálního životaschopného produktu (MVP) neboli prvotní verzi s nejmenší možnou sadou funkcí. Je důležité si jasně vydefinovat prioritní balík témat, na nichž chceme začít nástroj budovat, a průběžně ho doplňovat na základě průběžně zjišťovaných  potřeb uživatelů.

Workshop se konal pod hlavičkou Dnů AI ve spolupráci s MED MUNI, KISK a Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik SYRI.