Technologie máme. Jak zajistit, aby se skutečně dostaly k lidem? O budoucnosti péče se diskutovalo v Poslanecké sněmovně

Od dostupných technologií k jejich skutečné dostupnosti

Jedním z hlavních sdělení diskuse bylo, že samotná existence inovativních řešení ještě neznamená, že se dostanou k lidem, kterým mohou pomoci.

Michaela Veselá Hiekischová z UJEP a projektu CESMOD upozornila na potřebu vytvoření uceleného řetězce dostupnosti asistivních technologií. Ten zahrnuje srozumitelné informace, odborné poradenství, jasně definované kompetence, možnosti financování i návaznost sociální a zdravotní péče. Právě roztříštěnost systému a nízká informovanost dnes představují významné překážky. Projekt CESMOD proto připravuje mimo jiné informační karty asistivních technologií, které mají usnadnit orientaci pečujícím i odborníkům.

Významnou roli hraje také standardizace. Vít Janovský z ČVUT představil práci na standardech asistivních technologií v rámci mezinárodního projektu TechSocialCare. Cílem je využít existující zkušenosti a osvědčené postupy k tomu, aby zavádění technologií bylo bezpečné, kvalitní a přenositelné mezi jednotlivými poskytovateli služeb. A standardy asistivních technologií potřebujeme.

Jihomoravský kraj ukázal, jak dostávat inovace do praxe

Za Jihomoravský kraj představila Eva Nečasová z JINAG zkušenosti s budováním regionálního inovačního ekosystému a podporou zavádění asistivních technologií do sociálních a zdravotních služeb.

Konkrétním příkladem byl projekt 5G Telemedicína v Sociálních službách Šebetov, který propojil moderní konektivitu, telemedicínu a asistivní technologie do jednoho funkčního systému. Projekt ukázal nejen možnosti technologických inovací, ale také důležitost koordinace dodavatelů, zapojení personálu, řešení technických a legislativních překážek a následné integrace technologií do každodenního provozu.

JINAG v tomto procesu plní roli inovačního prostředníka, který propojuje potřeby poskytovatelů služeb s dostupnými technologiemi, výzkumem a veřejnou správou.

Zkušenosti z Jihomoravského kraje potvrzují, že klíčem k úspěchu není pouze samotná technologie, ale také existence partnera, který dokáže provést organizace celým procesem od identifikace potřeb až po dlouhodobé využívání řešení v praxi.

Inspirativní příklady z dalších regionů

Praktické využití inovací přiblížili také zástupci Libereckého kraje. Jiří Vojtěch a Andrea Faltusová z Agentury regionálního rozvoje představili pilotní testování sociálního AI robota Robic, který pomáhá při práci s klienty s poruchou autistického spektra a dalšími specifickými potřebami. Projekt ukazuje možnosti využití umělé inteligence při podpoře komunikace, rozvoji dovedností a terapeutických aktivitách.

Šimon Přecechtěl z Technologického inovačního centra Zlín představil záměr aplikovaného výzkumu zaměřeného na asistivní technologie na sociálně-zdravotním pomezí. Zdůraznil potřebu systematicky vyhodnocovat nejen funkčnost technologií, ale také jejich skutečné sociální a ekonomické dopady. Právě měřitelné výsledky mohou být důležitým podkladem pro rozhodování o budoucích investicích a veřejné podpoře.

Budoucnost péče vyžaduje spolupráci napříč systémem

Kulatý stůl ukázal, že české regiony již disponují řadou konkrétních zkušeností s vývojem, testováním i zaváděním asistivních technologií. Výzvou zůstává jejich systematické šíření, dostupné financování, metodická podpora a vytvoření stabilního legislativního a organizačního rámce.

Velkým přínosem setkání bylo propojení zkušeností z regionální praxe s diskusí o systémových změnách na národní úrovni. Konkrétní příklady ukazují, co již funguje, kde vznikají překážky a jakou podporu poskytovatelé služeb i samotní uživatelé potřebují.

Věříme, že podněty, které na půdě Poslanecké sněmovny zazněly, přispějí k přípravě legislativních a koncepčních opatření, díky nimž se asistivní technologie stanou běžnou a dostupnou součástí péče.