Umělá inteligence ve veřejné sféře

Už nyní využívá umělé inteligence téměř každý z nás v podobě navigací do telefonu či při online nákupech, ale možností využití umělé inteligence je celá řada. AI je velmi perspektivní a má potenciál pomoci usnadnit každodenní procesy i v rámci pracovního světa ve veřejné sféře. Nicméně, spolu s rychlým rozvojem AI se objevují také obavy skrz možné dopady na lidskou společnost.  

Právě těmto tématům se věnoval seminář Umělá inteligence ve veřejné sféře, který pořádalo Brno.AI  spolu s agenturou JINAG a Jihomoravským krajem. Cílem akce bylo seznámit zástupce měst a obcí s možnostmi využití umělé inteligence v běžné práci a umožnit navázání spolupráce s lokálními startupy, které využívají umělou inteligenci ve svých produktech a službách. Semináře se celkem účastnilo 46 hostů, kteří se dozvěděli konkrétní možnosti, jak využít AI přímo ve své obci.  

Úvodní částí nás provedl Jiří Materna, který je odborník na strojové učení a je zakladatelem Machine Learning College. Tématu umělé inteligence se věnuje již od roku 2007. Jiří Materna vysvětlil účastníkům, co přesně je umělá inteligence a jaké jsou nejvýznamnější oblasti využití strojového učení. Nejvíce účastníky zajímala otázka, zda je umělá inteligence nepřipraví o práci. Některé pracovní pozice skutečně zaniknout nebo se transformují, ale díky umělé inteligenci naopak vzniknou pozice nové., je třeba být otevřený a využívat nové příležitosti spolu s kritickým myšlením. Velké úskalí je ve vzdělávacím systému, kde budou muset nastat určité změny. Umělá inteligence umí vypočítat matematické úlohy, psát slohové a seminární práce, proto jsou důležité nové způsoby ověřování znalostí a dovedností u studentů a cílit větší důraz na porozumění principů a ne memorování. Představeny byly i hrozby umělé inteligence v podobě snadné tvorby dezinformací nebo hacknutelnosti.   

Další blok semináře patřil firmám z #brnoregion, které představily konkrétní příklady využití umělé inteligence ve veřejné sféře. Ondřej Kolařík představil případovou studii o možnostech využití software Adbian pro kontrolu stability stromů v městském prostředí. Ondřej Kolařík je zakladatelem společnosti Arbo Technologies. Cílem je pomocí práce s daty docílit toho, aby se v okolí lidských obydlí mohly stromy dožívat co nejvyššího věku. Nikoliv však na úkor jejich bezpečnosti. Stromu trvá 30–40 let, než se dostane na nulu z pohledu CO2, avšak průměrný věk stromů ve městech je 30 let, proto stromy musí zůstat co nejdéle zdravé a bezpečné. Prostřednictvím svých produktů prohlubují a zefektivňují sběr, zpracování a vyhodnocování dat o mimolesní zeleni. Technologie pomáhají určit biomechaniku stromu lépe na základě reálné geometrie a zabraňují zbytečnému kácení a prořezáván velkých a památných stromů. Náklady na analýzu stromů jsou s využitím AI mnohonásobně nižší než standartním dendrologickým prověřováním.  

Dále svoji firmu Alviro s.r.o. představil Filip Unzeitig. Firma Alviro se zabývá automatizací rutinní kancelářské práce s pomocí umělé inteligence robota Alviro. Není v plánu tímto robotem nahradit pracovníky, ale aby pracovníci měli na základní kancelářské práce svého AI asistenta a mohli se věnovat práci, které robot sám nezvládne. AI asistent může pomoci například s vystavováním faktur, vyhledávat informace z veřejných rejstříků, testovat webový portál pro veřejnost či kontrolovat, evidovat a zadávat data. Díky časové úspoře se zvýší efektivita na pracovišti.  

Tomáš Šárocký z DataFromSky se zabývá umělou inteligencí v reálném světě dopravy. Zmínil, že kamery, které se využívají dnes v běžném životě jsou pouze obyčejné kamery, které jen snímají obraz. Avšak Tomáš Šárocký na kamerový systém nahlíží jako na šestý dopravní smysl. Kamery se totiž mohou snadno proměnit v chytrý senzor různého charakteru díky umělé inteligenci. Kamery by mohly být využívány k detekci volných parkovacích míst, detekce průměrné rychlosti, detekce kolon, sčítání cyklistů či porušování dopravních předpisů. Tyto údaje by pomohly obcím získat ucelený pohled na dopravní situaci a charakter provozu a pomoci při dalším rozhodování. Nástroj je vhodné použít pro dlouhodobé sledování situací ve městech a obcích.  

Spoluzakladatel firmy Yedem s.r.o. Vojtěch Rujbr představil systém pro spolujízdu Yedem Carpool, využitelný pro větší firmy, kdy se lidé sjíždějí na jedno místo, i obcemi, kde lidé vyjíždějí z jednoho místa. Firma se zabývá vytvářením chytrých nástrojů pro efektivní parkování a dojíždění do práce, které pomáhají snižovat enviromentální zátěž dopravy. Pro mnohé je pohodlnější jet svým autem a sám, proto je důležitá motivace pro spolujízdu, a tou může být přidělené parkovací místo, reporting ušetřených emisí, žebříčky, Cafeteria body nebo soutěž o ceny.  

Michal Procházka z VisionCraft představil autonomní mobilní senzor, kterým lze monitorovat anonymně dopravu, cyklisty a osoby. Senzor se montuje na sloupy veřejného osvětlení, tzn. není nutné budovat žádnou infrastrukturu. Data se zpracovávají v reálném čase přímo v senzoru a odesílají se přes mobilní síť, tím pádem se okamžitě dá reagovat na události. Obce a města mohou monitorovat oblasti průběžně nebo v řádech dnů či týdnů před a po provedených změnách. Výsledky monitoringu jsou dostupné na dashboardech. Jde o nástroj, který se dá využít pro krátkodobé analýzy a měření i v kterékoli obci. 

Posledním z přednášejících byl Dominik Janík, zakladatelem firmy CITYA s.r.o., která vytváří inovativní řešení v hromadné dopravě využívající routing, Al algoritmus, virtuální zastávky, optimalizaci a shlukovou analýzu, která přináší obcím flexibilní, pohodlnou a dostupnou mobilitu do regionů. Díky použitým technologiím, od analýzy, přes modelování, simulaci a optimalizaci provozu v reálném čase, lze dosáhnout až 6x nižší náklady na kilometr než tradiční MHD. V rámci projektu je možné sdružovat obce a vytvořit propojenou páteřní linku a odlehčit autobusové dopravě a zároveň ušetřit. Díky tomu se kompletně změní logika chování v dopravě. 

Na závěr následovala diskuze a networking, kde se zástupci obcí pobavili s přednášejícími a nastartovali počátek jejich možné budoucí spolupráce. Tímto bychom chtěli poděkovat všem přednášejícím a hostům za účast. Těšíme se na další setkání!