Participace, třetí sektor a proč je to důležité

Participace, neboli účast či zapojení, je proces, který umožňuje veřejnosti aktivně se podílet na rozhodování o tom, co přímo ovlivňuje jejich komunitu. A proč? Protože kdo jiný je větším expertem na život v dané obci? Kdo jiný ví, proč je mu příjemná procházka po místním náměstí nebo proč nechce s dětmi chodit na místní hřiště? Pro nás v JINAG je důležité tento mechanismus přinášet do měst a obcí Jihomoravského kraje. V nich často bývá hnacím motorem, který hezky zespodu rozdmýchává a pohání změny, takzvaný třetí sektor. Ten zahrnuje organizace a instituce, které nepatří ani do státní sféry (první sektor), ani do soukromého podnikatelského sektoru (druhý sektor). Do třetího sektoru tak řadíme různé neziskové a nevládní organizace, nadace, charity, vzdělávací instituce nebo třeba i aktivní jednotlivce z řad občanů a občanek.

Propojování třetího sektoru s místními samosprávami je zásadní pro efektivní fungování obou stran a v konečném důsledku z něj může těžit celý region. „Místní samosprávy v tomto participativním nastavení obvykle spolupracují s organizacemi třetího sektoru na řešení sociálních, ekologických, kulturních či vzdělávacích otázek, a to přímo, lokálně. A často tam, kam kraj ze své úrovně nemůže dost dobře dohlédnout; vyplňuje se tím určité vakuum. Třetí sektor přináší inovativní přístupy, specifické místní know how a hlavně blízkost k cílovým skupinám,“ nabízí pohled z praxe naše specialistka na participaci Dagmar Peřinová.

Spolupráce s místními samosprávami, které poskytují institucionální podporu, financování a legislativní rámec, pak probíhá třeba formou partnerství, grantů, kontraktů na poskytování služeb, participativního rozpočtování či prostřednictvím participativních plánovacích procesů. „V této oblasti je dobrým příkladem třeba projekt participativního rozpočtu Vylepši si školu, který aktuálně pilotujeme na šesti vybraných středních školách jižní Moravy,“ přidává další praktický postřeh Dagmar.

Participace je kouzelná v tom, jak pestrá a mnohovrstevnatá je, a nepřekvapivě jsou v těchto technikách nejdál ve Skandinávii. „Koncem prosince jsem zastupovala JINAG na diskusním setkání českých a norských měst. Byť i my se máme čím chlubit, co naplat – na severu jsou přece jen o kus dál,” směje se Dagmar. V Norsku třeba v rámci radnic fungují mikrokomunitní centra. „Představte si to jako kavárnu s recepcí, na které je vyškolený recepční, který občanovi pomůže s jeho požadavkem. Lidé tak kvůli každému dotazu nemusí za úředníky a pak s pořadovými lístky vysedávat v neosobních čekárnách. Vše se odbude efektivně, přátelsky a v příjemném prostředí.

Pokud se participace z každodenního rytmu vytratí, má to řadu negativních důsledků. „Bez aktivní účasti veřejnosti a zapojení třetího sektoru mohou být rozhodnutí místních samospráv odtržena od reálných potřeb a přání občanů. To může vést k neefektivnímu využívání veřejných zdrojů, snížení důvěry ve veřejné instituce a v konečném důsledku k oslabení demokracie,“ uzavírá naše specialistka.

JINAG téma participace představí širší odborné veřejnosti na Spolkovém dnu 2024. První event tohoto druhu v Jihomoravském kraji naše agentura ​​organizuje letos v únoru.