30. 07. 2024
Autor: Zuzana Novotná
Existuje celá řada designových přístupů s vlastními metodami a principy. Design jako takový je proces vývoje výrobků, zařízení a služeb se zvláštním důrazem na formu a funkci. Britské duo designérů Anthony Dunne a Fiona Raby tvrdí, že klasické designové přístupy pouze jdou na ruku současným ekonomickým systémům, a tím prohlubují i problémy, které tyto systémy způsobují. Ať už jde o klimatické změny způsobované například automobilovým průmyslem, vykořisťování lidí prostřednictvím aplikací jako Uber nebo vylidňování historických center měst vlivem AirBnB. Spekulativní a kritický design přinášejí jiné, alternativní budoucnosti a pokouší se design použít jako nástroj pro odhalování skrytých ideologií za produkty a službami, které každodenně užíváme a necháváme se jimi – třeba i nevědomky – ovlivňovat.
Spekulativní a kritický design nejen tvoří, ale zamýšlí se i nad negativními dopady daného produktu nebo služby. Tento typ designu slouží například k zamyšlení se nad potřebností a využitelností produktu či služby. Měl by vyvolávat veřejnou debatu nebo směřovat pozornost ke společenským, politickým či etickým problémům.
Jak pracovat spekulativně při designování služeb v sociální a zdravotní oblasti jsme si vyzkoušeli na pátečním workshopu. Workshop se uskutečnil v našich prostorách v kongresak.space a vedl ho designér a pedagog z Masarykovy univerzity Roman Sellner Novotný.
„Spekulativní design nebo designová fikce se v zahraničí i ve veřejném sektoru běžně používá při nastavování strategií v různých oblastech od klimatických změn až po stárnutí populace. Jinými slovy, nejde ani tak o design produktu, jako spíše o policy design, který se dělá skrze nějaký artefakt, “ přibližuje Roman Sellner Novotný.
Workshop byl určen pro úředníky a pracovníky veřejné správy, lékaře, učitele a další experty, kteří se zajímají o inovativní přístupy k řešení problémů v oblasti duševního zdraví. Zúčastnili se ho krajská koordinátorka pro duševní zdraví Pavla Kovářová, vedoucí týmu služeb JINAG Eva Nečasová, terapeutka a vedoucí projektu Perinatální ztráta Kateřina Hájková Klíčová, designérka Petra Kutálková z nevypustdusi.cz, učitel na SŠ Petr Kuthan, koordinátorka inovačních technologií v JINAG Julie Tomaňová, metodik prevence předčasných odchodů ze vzdělání Norbert Michel, facilitátorka a designérka Gen Tereza Navarová a designér JINAG Erik Vaněk.
Navázali jsme na sérii workshopů s lidmi trpícími ADHD a úzkostmi, na kterých došlo ke sdílení zkušeností a výzev, kterým čelí, a vytvoření návrhů technologií, které by jim mohly pomoci. Jedním z výsledků těchto workshopů je koncept FocusFrame. FocusFrame jsou speciální brýle navržené pro lidi trpící ADHD, které jim pomáhají zaměřit pozornost na konkrétní činnosti. Dalším zajímavým konceptem je ZenPod, mobilní kapsule určená pro lidi trpící úzkostí a panikou. ZenPod poskytuje uživatelům soukromé interaktivní a audiovizuální místo klidu ve veřejném prostoru. Tento prostor je navržen tak, aby poskytoval útočiště, kde mohou lidé trpící úzkostí nalézt klid a relaxaci. I když jsou tyto technologie hypotetické, nabízejí cenné poznatky a inspiraci pro budoucí vývoj reálných řešení. Především se ale snaží vzbudit diskuzi o tom, zda jsou aktuální systémy péče o duševní zdraví nastaveny dostatečně a zda bychom se neměli zamyslet nad jejich změnou takovým směrem, aby takové technologie cílové skupiny vůbec nenapadaly.
Účastníci se seznámili se spekulativním přístupem a jak může být užitečný pro tvorbu politik a strategií v oblasti veřejného zdraví. Na příkladu spekulativních technologií pro osoby trpící ADHD a úzkostmi si účastníci vyzkoušeli vyvinout nové strategie a přístupy, které by mohly být implementovány v Jihomoravském kraji a pomoci tak velké skupině jeho obyvatel.